W E L C O M E:Žij jako bys měl zítra umžít a bojuj jako bys měl žít na věky.

Andělská balada

V nebeské výšce, kam člověk nevidí,
sedí. Sám, daleko od lidí,
jen jeden hřích měl a přesto pyká,
andělským hlasem tiše vzlyká.

Utopen ve své vlastní vině,
přijímá na hřbet těžké břímě.
Jen jednou ještě zavzpomíná,
ona jediná je jiná.

S andělskou slzou v koutku očí,
osten brku ve své krvi smočí,
perem do dlaně skrytě si vyryje
iniciály té, kterou navždy miluje.

Simísek zrozený pro smrt